Chyba jako příležitost
Chyba má nálepku "špatná věc".
Když někdo udělá chybu, podvědomě ho začneme vnímat jako méně schopného.
Když proces nefunguje jak má, přestaneme mu důvěřovat. Často je to spojené i se snížením důvěry v danou firmu či oddělení (respektive důvěry ve schopnosti lidí, kteří tam pracují), kde proces nefunguje.
Chyba ale není špatná věc. Chyba je ukazatel, který nám ukazuje, co nefunguje. Nebo nám ukazuje, kde máme mezeru ve znalostech.
Není důležité, jestli jsme udělali chybu. Rozhodující je, jak s danou informací naložíme.
Máme dvě možnosti:
- ignorovat situaci
- snažit se o nápravu
Ignorování situace
Pokud se rozhodneme chybu ignorovat a nebudeme se snažit o nápravu, nemluvíme o chybě, ale o rozhodnutí. Vědomě a dobrovolně jsme se rozhodli, že budeme nefungující věc dělat. V tomto případě pak můžeme zkoumat, co nás vedlo k danému rozhodnutí. Mezi nejčastější důvody patří:
- lhostejnost - týká se převážně lidí, kteří chtějí ukončit činnost či dát výpověď
- poměr přínosy vs. náklady - nejčastěji jde o peníze, kdy finance, které bychom investovali do odstranění chyby, převyšují přínosy
Snaha o nápravu
Jestliže se rozhodneme pracovat se situací a odstranit její příčiny, není chyba nic negativního. A to ani v případě, kdy se opakuje. Opakující se chyba je ukazatel, že musíme zvolit jiný přístup či se musíme podívat na věc z jiného úhlu.
Pokud opravujeme proces, ale ten stále nefunguje správně, opakující chyba nám naznačuje, že se nezabýváme skutečnou příčinou problému.
Jestliže se učíme nové znalosti, opakující se nedostatečný výsledek nám naznačuje, že plně nerozumíme novým informacím a máme zkusit jinou metodu učení.
Některé věci neovlivníme. Ale můžeme ovlivnit to, jak s nimi budeme pracovat. A k tomu vám může pomoci zjednodušené schéma viz níže.
