TEORIE - Budujte své jméno dřív, než ho budete potřebovat
V minulé sérii jsme se věnovali tomu, co umíme, co bychom mohli zlepšit a do čeho má smysl investovat svůj čas a energii.
Teď uděláme další krok. Podíváme se na to, jak své schopnosti a dovednosti prodat.
Většina lidí začne řešit, jak prodat sama sebe, až ve chvíli, kdy chce nebo potřebuje novou práci. Nebo když usiluje o povýšení.
A to už bývá pozdě.
⚠️ Budování osobního brandu neboli profesní značky je dlouhodobý proces. Nejde jen o životopis nebo upravený LinkedIn profil. Jde o to, jakou představu si o vás lidé postupně vytvářejí a s čím si vaše jméno spojují.
Proto má smysl začít dávno předtím, než něco potřebujete.
Co vlastně znamená "budovat si jméno"?
Neznamená to stát se influencerem. Ani pravidelně zveřejňovat každý detail své pracovní kariéry.
Jde o něco mnohem jednoduššího.
Aby si lidé postupně začali spojovat naše jméno s tím, co umíme, čemu rozumíme a jakou hodnotu přinášíme.
Může to vznikat různými způsoby:
sdílíme zkušenosti a know-how,
účastníme se odborných diskusí,
budujeme si síť kontaktů,
bereme si zajímavé projekty,
máme za sebou výsledky,
a umíme o nich mluvit.
Nemusíme dělat všechno.
Důležité je, aby se naše práce postupně stala viditelnou a zapamatovatelnou.
🧠 Věděli jste, že ...
V roce 1968 publikoval psycholog Robert B. Zajonc studii Attitudinal Effects of Mere Exposure. Zkoumal v ní takzvaný mere-exposure effect – vliv opakovaného vystavení určitému podnětu.
Jeho výzkum ukázal, že opakované setkávání s podnětem může vést k příznivějšímu postoji k němu. Jinými slovy: to, co už známe, nám může být příjemnější než něco úplně neznámého.
A co to má společného s naší kariérou?
Představme si, že se ve firmě objeví zajímavá pozice. Vedoucí hledá někoho, kdo rozumí danému tématu. Má k dispozici 2 kandidáty:
- Prvního kandidáta vůbec nezná.
- O druhém už někdy slyšel. Ví, na jakých projektech pracuje. Občas narazil na jeho příspěvek nebo komentář. Ví, čemu se věnuje.
Neznamená to, že druhý kandidát automaticky dostane práci. Ale jeho jméno už není neznámé.
Nestačí ale být jen vidět
Tady přichází důležitá druhá část.
Můžeme být vidět hodně. Ale pokud není jasné, s čím si nás mají lidé spojit, příliš nám to nepomůže.
Pokud chceme být známí jako člověk, který rozumí projektovému řízení, nestačí napsat si to do profilu.
Potřebujeme postupně ukazovat, že:
takové projekty skutečně děláme,
rozumíme jejich problémům,
máme zkušenosti,
dosahujeme výsledků,
a umíme o nich přemýšlet.
Postupně tak vzniká určitá profesní stopa.
- Nejdřív víme, v čem jsme dobří.
- Pak to používáme v praxi.
- A potom to začneme ukazovat ostatním.
A tím se dostáváme zpět k minulé sérii.
Nestačí totiž své silné stránky rozvíjet.
Potřebujeme také dát ostatním možnost je uvidět.
A právě proto nezačínejme až u pohovoru
CV ani pohovor by neměly být první chvílí, kdy se snažíme vysvětlit, kdo jsme a co umíme.
Ideální je, když část této práce probíhá průběžně.
- Na LinkedInu.
- V networkingu.
- V projektech.
- V práci, kterou po sobě necháváme.
- A také v našem vlastním portfoliu.
Protože když jednou přijde příležitost, nechceme začínat od nuly.
Chceme mít co ukázat.
A hlavně chceme, aby naše jméno už něco znamenalo.