TEORIE - Jak podpořit rozvoj dovedností
V minulém článku jsme řešili, co má smysl rozvíjet a jak poznat, že se rozvíjíme správně.
Dnes si ukážeme, jak nové znalosti a dovednosti dostat do praxe a udržet je.
🎯 Cílem není vědět více. Cílem je umět více.
A k tomu nám mohou pomoct jednoduché principy.
1️⃣ Nejen číst. Zkoušet si vybavit.
Když se něco učíme, máme tendenci se k informacím stále vracet.
- Znovu si přečteme kapitolu.
- Pustíme si video.
- Projdeme prezentaci.
A máme pocit, že už to umíme.
Jenže když se na text díváme či ho posloucháme, informace nám mohou připadat známé. To ale ještě neznamená, že si je dokážeme sami vybavit, když je potřebujeme.
Proto je užitečné materiál na chvíli zavřít a zkusit si říct:
- Co si z toho vlastně pamatuji?
- Jaký byl hlavní princip?
- Co bylo nejdůležitější?
- Jak bych to vysvětlil/a někomu jinému?
- Dokážu si vybavit konkrétní příklad?
Tím si ověříme, co jsme si skutečně zapamatovali a čemu rozumíme.
🧠 Věděli jste, že…
Psychologové Henry Roediger a Jeffrey Karpicke v roce 2006 popsali tzv. testing effect – efekt testování.
Ve svém výzkumu porovnávali opakované studování textu versus opakované vybavování informací z paměti.
Při testu po několika minutách dopadlo lépe opakované studování.
Po 2 dnech a 1 týdnu se ale situace obrátila. Lidé, kteří si informace opakovaně vybavovali, si jich pamatovali výrazně více než ti, kteří si text pouze znovu studovali.
👉 Vybavování tedy není jen způsob, jak zjistit, co si pamatujeme. Samo o sobě může pomáhat učení.
2️⃣ Zapisujte si to vlastními slovy
Zápisky by neměly být přepis slova od slova.
Když se snažíme informace zestručnit a převést do vlastní podoby, musíme se rozhodnout:
co je opravdu důležité,
co spolu souvisí,
co můžeme vynechat,
jak bychom to sami popsali.
Právě to nám může pomoci s pochopením i zapamatováním.
Nemusí jít o žádné dokonalé poznámky.
Klidně jeden sešit/aplikace, kam si zapisujeme to nejdůležitější z knih, kurzů nebo článků.
💡 Výhoda je i v tom, že se k nim můžeme kdykoliv vrátit.
Když něco zapomeneme, nemusíme znovu procházet celý kurz nebo hledat původní zdroj.
Máme vlastní zestručněnou verzi.
3️⃣ Naučili jste se něco nového? Použijte to.
Tohle je možná nejdůležitější část.
Když se naučíme něco nového, máme dvě možnosti.
- Pokračovat v dalším studiu.
- Zastavit se a nové znalosti použít.
Pokud jsme se například naučili nový způsob vedení schůzky, můžeme ho vyzkoušet na příští poradě.
- Naučili jsme se nový nástroj? ➝ Hledejme úkol, na kterém ho můžeme použít.
- Naučili jsme se něco o prezentování? ➝ Použijme to při další prezentaci.
⚠️ Nemusíme čekat, až budeme něco umět dokonale. Používáním se to učíme.
A právě proto není nutné pokračovat ve studiu jen proto, že máme ještě další kapitolu, video nebo kurz.
Nejdříve dejme nové věci prostor.
Naučit se → použít → zjistit, co funguje → použít znovu.
4️⃣ Připojte nové k tomu, co už děláte
Jedna věc je novou dovednost použít.
Druhá je udržet ji v běžném životě.
Pomoci může jednoduchý princip:
Novou věc připojte k něčemu, co už pravidelně děláte.
Například:
Při každé poradě použijete nový způsob vedení schůzky.
Při týdenním plánování použijete novou metodu prioritizace.
Při pravidelném reportingu použijete nový nástroj.
Nemusíme si tak vytvářet další samostatný úkol.
Novou dovednost vložíme do rutiny, kterou už máme.
A čím častěji ji v běžném životě použijeme, tím přirozenější se pro nás může stát.
🔚 Na závěr
Když se učíme něco nového, nemusíme se ptát jen:
💭 "Co dalšího se ještě naučím?"
Zkusme se zastavit a zeptat se:
🎯 "Kde to teď použiju?"
Protože právě ve chvíli, kdy nové znalosti začneme používat, se z nich postupně stává to, co skutečně umíme.