TEORIE - Jak si vybrat, co rozvíjet

25.08.2026

Máme za sebou dvě důležité části:

❶ Více rozumíme svým silným stránkám.
❷ Více rozumíme svým slabým stránkám.

Z každé části bychom měli mít seznam našich znalostí a dovedností.

Při pohledu na tyto seznamy nás může napadnou myšlenka:

💭 "Tak teď bych měl/a začít pracovat na všem, co mi nejde. A současně dál rozvíjet všechno, v čem jsem dobrý/á."

Jenže to není pravda.

Naše kapacita není nekonečná.

⏱️ Čas.
⚡ Energie.
💰 Peníze.

Nemusíme proto rozvíjet všechny své silné stránky. A ani nemusíme odstranit všechny slabé stránky.

Něco můžeme delegovat.
Něco automatizovat.
Něco se naučit jen na základní úroveň.

❓ Jak tedy vybrat, kam svou kapacitu investovat?

1️⃣Co potřebuji umět už teď?

📌 Začněme současností.

❓ Co potřebuji umět, abych dobře zvládal/a svou současnou práci nebo situaci?

Může jít například o:

Konkrétní nástroj - Marketingový specialista potřebuje umět pracovat s WordPressem, protože v něm firma spravuje web.
Znalost - Vedoucí oddělení potřebuje rozumět finančnímu řízení, aby dokázal pracovat s rozpočtem a forecastem svého oddělení.

Nemusíme přitom všechno ovládat na profesionální úrovni. Potřebujeme se dostat na úroveň, která je pro naši práci skutečně potřebná.

Ale tím bychom neměli skončit.

📌 Podívejme se také dopředu.

Co budu potřebovat umět za půl roku?
Co za rok?
Kam se posouvá náš obor?

Protože něco, co je dnes výhodou, může být zítra standardem.

👉 Rozvoj nemusí reagovat jen na dnešní potřeby. Může nás připravovat i na to, co přichází.

2️⃣ Co mě může odlišit?

To, co potřebujeme umět, je jedna věc.

Pokud umíme jen to, co potřebují umět všichni, držíme krok. Ale nemusíme tím získat žádnou výhodu.

Proto přichází druhá otázka:

❓ Co mě může od ostatních odlišit?

Může jít o specializaci, kterou ovládá jen málo lidí.
Nebo o dovednost, kterou zvládáme výrazně lépe než ostatní.
A někdy může odlišení vzniknout také kombinací několika dovedností.

Například:

Jeden člověk dobře pracuje s daty.
Druhý umí dobře komunikovat.
Ale člověk, který dokáže analyzovat data a zároveň je srozumitelně vysvětlit lidem, kteří datům nerozumí, může být díky této kombinaci výraznější.

Neptáme se pouze na otázku: 💭 "Co mi ještě chybí?"

👉 Ale zajímá nás: 💭 "Co můžu rozvinout tak, aby mě to odlišilo od ostatních?"

3️⃣ Nemusím umět všechno na maximum

Teď máme dva různé pohledy:

Co potřebuji umět.
Co mě může odlišit.

Ani v jedné z těchto oblastí ale není cílem dostat se ve všem na profesionální úroveň.

U některých dovedností/znalostí potřebujeme umět pouze základy.

Jiné naopak potřebujeme zvládat velmi dobře.

A někdy je nejefektivnějším řešením něco úplně jiného – delegovat, využít dodavatele nebo zapojit software.

Cílem není vytvořit ze sebe člověka, který umí všechno.

👉 Cílem je najít oblasti, do kterých se vyplatí investovat více.

4️⃣Kam vlastně směřuji?

Teď už víme, že nemusíme umět všechno.

Ale co tedy vybrat? Kam svou energii skutečně investovat?

K tomu nám pomůže další otázka:

❓ Kam chci směřovat?

Pokud se například chceme stát vedoucím týmu, může pro nás být důležité rozvíjet práci se zpětnou vazbou, rozhodování nebo vedení lidí.
Pokud chceme být odborníkem na datovou analytiku, mohou pro nás být důležité dovednosti jako datamining, statistická analýza nebo práce s datovými nástroji.

👉 Ze seznamu tedy nevybíráme všechno. Vybíráme to, co odpovídá tomu, kam chceme směřovat.

5️⃣ Aby rozvoj nezůstal jen u dobrého úmyslu

Když už víme, co chceme rozvíjet, potřebujeme si také říct, čeho chceme dosáhnout.

Pomoci může známý rámec SMART.

S – Specific (konkrétní)
Co přesně se chci naučit?

M – Measurable (měřitelné)
Jak poznám, že jsem se posunul/a?

A – Achievable (dosažitelné)
Je můj cíl při mém čase, možnostech a současné úrovni reálný?

R – Relevant (relevantní)
Pomůže mi tato dovednost v tom, čeho chci dosáhnout?

T – Time-bound (časově ohraničené)
Do kdy toho chci dosáhnout?

Například jsme si jako oblast rozvoje vybrali schopnost strukturovat prezentaci.

Teď potřebujeme říct, čeho chceme v této dovednosti dosáhnout.

❌ "Absolvuji kurz prezentování."

To je aktivita, kterou můžeme pro rozvoj využít. Není to ale výsledek, kterého chceme dosáhnout.

Lepší cíl by mohl vypadat takto:

✅ "Do konce listopadu dokážu vytvořit 15minutovou prezentaci, která má jasnou strukturu: hlavní sdělení, tři klíčové argumenty a závěr."

Teď víme, co rozvíjíme a jak poznáme, že jsme se posunuli.

🧠 Věděli jste, že…

Samotné rozhodnutí něco udělat ještě neznamená, že to skutečně uděláme.

Výzkumníci Peter M. Gollwitzer a Paschal Sheeran v roce 2006 analyzovali výsledky 94 výzkumných testů zaměřených na to, co pomáhá převést naše záměry do skutečného jednání. Jejich meta-analýza byla publikována v Advances in Experimental Social Psychology.

Jedním z přístupů, které zkoumali, jsou tzv. implementation intentions – jednoduché plány typu:

"Když nastane X, udělám Y."

Například: "Když v pondělí skončím práci, 20 minut budu trénovat strukturování prezentace."

⚠️ Takový plán pomáhá propojit to, co chceme udělat, s konkrétní situací, ve které to uděláme.

Závěr

Kam tedy máme své kapacity investovat?

Nejdříve si potřebujeme odpovědět na otázky:

🎯 co potřebujeme umět,
⭐ co nás může odlišit,
🧭 kam chceme směřovat.

Potom si stanovíme, čeho chceme dosáhnout, do kdy a jak poznáme, že jsme se posunuli.

Tím máme vytvořený rozvojový plán.

Jenže i dobře nastavený plán může vypadat skvěle na papíře – a přesto nám nemusí nic přinést.

❓ Jak tedy poznáme, že jsme si vybrali správně a že se skutečně rozvíjíme?

👉 Na to se podíváme v posledním praktickém článku série.