TEORIE - Jak vyhodnotit situace a rozhodnout se, co dělat

Představte si workshop plný lístečků, nápadů, barev, energie. Desítky návrhů, každý jiný. Všichni jsou nadšení… dokud nepřijde otázka, kterou nikdo nechce slyšet:
"A které nápady tedy opravdu vybereme?"

Najednou je ticho.
Každý má "ten svůj". Někdo prosazuje "rychlou výhru", jiný strategickou inovaci, další chce ušetřit čas, ale neví jak, a někteří prostě chtějí, aby jejich hlas zazněl.

A právě tady končí kreativita a začíná disciplína.
Proces výběru není o intuici, pocitech ani síle hlasu. Je to práce se strukturou.

🧠❗Proč nestačí jen "zdravý rozum" 

Když rozhodujeme bez systému, často se stane toto:

• prosadí se nejvýřečnější člověk

• podporujeme nápady, které znějí dobře, ale nemají dopad

• přehlédneme malé, ale silné návrhy

• vybereme příliš ambiciózní změnu, na kterou "nemáme kapacitu"

Cílem výběru návrhů není demokracie.
Cílem je dobré rozhodnutí.

📌Kritéria aneb podle čeho hodnotit návrhy 

Většina firem používá čtyři typy kritérií:

A) Dopad (Impact) 🚀

Jak moc návrh zlepší proces, službu nebo zkušenost lidí?
Hodnotí se přínos — ne jak to bude složité.

B) Náročnost (Effort) 🧱

Kolik úsilí, času, IT, zdrojů a lidí budeme potřebovat?
Některé nápady jsou skvělé, ale neproveditelné v rámci existujících kapacit.

C) Rizika a závislosti ⚠️

Co musí být splněno předem?
Jaká rizika vzniknou?
(Často tohle kritérium rozhodne víc než dopad.)

D) Soulad s cíli firmy / týmu 🎯

Může být návrh super… ale úplně mimo to, co ve vizí firmy.

⚙️ Nástroje, podle kterých vybíráme, co budeme implementovat

A) Matice Impact × Effort 📊

Jedná se o velmi jednoduchý a častou používaný nástroj pro hodnocení.

Základ matice tvoří dvě osy – dopad (přínos) a náročnost (náklady). Jejich průsečík rozdělí plochu do čtyř kvadrantů (jejich popis najdeš níže).

Každý návrh se do matice umisťuje podle toho, jaký dopad očekáváme a jak náročné bude jeho provedení.

❗Pozor: Účel jednotlivých kvadrantů není univerzální. Záleží na strategii týmu.

4 typy kvadrantů a kdy se používají:

1️⃣ Vysoký dopad + nízká náročnost → "Quick wins" ⚡

Zlepšení, která rychle ukážou výsledky.
Skvělé na motivaci týmu.

2️⃣ Vysoký dopad + vysoká náročnost → Strategické změny 🏗️

Je to velké, těžké, ale stojí to za to.
Používá se, když máte zdroje.

3️⃣ Nízký dopad + vysoká náročnost → "Doženeme standard" 🕰️

Nejsou sexy, ale někdy nutné.
Typicky legislativa, bezpečnost.

4️⃣ Nízký dopad + nízká náročnost → Motivační nápady 💡

Perfektní, když projekt stojí nebo je tým unavený.
Rychlá drobná zlepšení = neztratí se energie.

B) ICE Score (Impact – Confidence – Ease) 🔢

Jednoduchý způsob, jak rychle předběžně seřadit nápady.
Používá se hlavně při velkém množství návrhů.

Jak na to:

Každému návrhu dáte tři čísla (typicky 1–10):

• Impact – jak velký dopad přinese

• Confidence – jak moc věříme tomu odhadu

• Ease – jak snadné bude řešení zavést (opak náročnosti)

Výsledek:

ICE = (Impact × Confidence × Ease)

Návrhy s nejvyšším skóre patří do skupiny nejlepších kandidátů na implementaci.
❗Pozor:  Tahle metoda nevybírá finální vítěze, jen vám umožní vyčistit "šum".

C) Pughova matice ⚖️ (metoda váženého porovnávání)

Pokud si chcete zachovat profesionalitu, ale nechcete Excel o 15 sloupcích — Pugh je ideální.

Jak funguje:

1. Vyberete si referenční řešení (může to být současný stav nebo jeden návrh).

2. Stanovíte si kritéria (dopad, náklady, riziko…).

3. Každé kritérium dostane váhu.

4. Každý návrh porovnáte s referencí (lepší, stejné, horší).

5. Hodnocení vynásobíte zvolenými vahami → získáte celkové skóre.

Návrhy s nejvyšším skórem se dostávají do užšího výběru pro implementaci.

Věděli jste, že…
Lidé při rozhodování přeceňují návrhy, které si dokážou jednoduše představit – a podceňují ty, jejichž dopad je abstraktní?
Tomu se říká efekt představivosti a v projektech se objevuje velmi často.
Právě systematické metody, jako matice nebo Pugh, pomáhají tento efekt eliminovat. 

Na co si dát při výběru pozor 👀

A) Nenechat rozhodnout "hlasitost" lidí 🎤

Hodnotíme návrh, ne člověka.

B) Nepodlehnout prvnímu dojmu ⚡

Rychlé nápady nejsou vždy nejlepší.

C) Opatrně s odhady času a náročnosti ⏳

Týmy většinou podhodnocují náročnost složitých změn o 30–50 %.

Shrnutí 🧩

Výběr návrhů není o pocitech, hlasitosti ani intuici.

Je to o strukturách, které umožní:

• vybrat to, co má opravdu dopad,

• respektovat kapacity,

• udržet tým motivovaný,

• vyhnout se slepým uličkám.

👉 Ve čtvrtečním článku si krok za krokem ukážeme praktický postup, jak pracovat s:

• maticí Impact × Effort

• ICE score

• Pughovou maticí

Tímto článkem završujeme sérii "Jak získat informace pro změnu".

👉 V další sérii se přesuneme k fázi po implementaci – jak správně nastavit cíle, jak je vyhodnocovat a jak reagovat na dosažené výsledky.