Když sbíráme data — ať už dotazníkem, hodnocením spokojenosti nebo při interním průzkumu — málokdo řeší, jak odpovědi sbíráme. Jenže právě výběr škály dokáže úplně změnit výsledky. A to, jak je později interpretujeme.
Teorie a inspirace
Výzkumy používáme, abychom lépe pochopili, co se děje — v organizacích, mezi lidmi, na trhu nebo uvnitř systémů. Pomáhají nám odhalit příčiny problémů, ověřit hypotézy a rozhodnout, kam zaměřit energii a investice.
V pondělí jsme si ukázali, jak workshop připravit a jak nastavit pravidla práce se skupinou.
Vedení skupiny dospělých se ve skutečnosti moc neliší od vedení skupiny dětí.
Někdo mlčí a dělá, že tam není. Někdo kouká do mobilu, píše e-maily, povídá si. Jiný se chce hádat a někdo působí, jako by si právě dal pořádnou dávku cukru. 🍬
Představte si, že se zeptám svých čtenářů:
Nová série - Jak získat informace pro změnu
V předchozí sérii jsme řešili vnitřní brzdy – co nám brání změnit něco, co je potřeba. 🛑
Teď se zaměříme na to, jak poznat, že změna je nutná, a jak ji správně nasměrovat. 🎯
Máme diáře plné úkolů. Ale často nezáleží na tom, kolik máme času – spíš kolik máme energie.
Když chybí jedna z těchto složek, změna se nekoná.
TEORIE - 3. brzda změn - První neúspěch
💡 Efekt "všechno, nebo nic": když úspěch znamená dokonalost
TEORIE - 2. brzda změn - Vnitřní sabotér
Možná to znáte: chcete začít s něčím novým – projekt, kreativní činnost, učení – a najednou se ozve tichý hlas v hlavě:
"Stejně to nezvládneš. Počkej, až bude lepší doba. Co když se ztrapníš?"
Možná to znáte: chcete odvést dobrou práci a ladíte každý detail. Ještě to trochu vylepšit. Ještě něco doplnit. Jenže… kdy je to zdravá snaha o kvalitu a kdy už perfekcionismus, který nás brzdí?








